rezervace

Kontakty

+420 494 534 619

hotel@aprilhotel.cz

Novinky e-mailem


Tipy na výlet


 

Rychnov nad Kněžnou

Starý zámek

Východně od dnešního náměstí Karla Poláčka stával od počátku založení města gotický hrad, který byl nahrazen zámkem v údolí řeky Kněžné, jehož stavba byla zahájena po roce 1577. První písemná zmínka o založení pivovaru je z roku 1585. Koncem 17. století zámek i s pivovarem vyhořel. V roce 1704 ho obnovil nový majitel hrabě Norbert Leopold Libštejnský z Kolowrat, který nechal postavit nové průčelí. Ze starého zámku se zachovalo jen jediné přízemní křídlo.

Nový zámek

Výstavba zámku začala v roce 1670, ale teprve za Františka Karla Libštejnského z Kolowrat byla v letech 1676 - 1690 postavena barokní jednopatrová čtyřkřídlová budova se čtvercovým arkádovým nádvořím. Za Norberta Leopolda a Františka Josefa Libštejnských z Kolowrat byla kolem roku 1722 přestavěna podle návrhu J.B. Santiniho. Hlavní průčelí zámku bylo rozšířeno a postranní křídla zakončena hranolovitými věžemi, všechna křídla budovy byla ve střední části zvýšena o polopatro, zřízena mansardová střecha a postaveny úřednické budovy. Na barokní kašně je heraldická Kolowratská orlice. Podél severozápadní strany zámku je terasa s francouzskou architektonickou zahradou se dvěma protilehlými pavilóny otevřenými jako sala terrena, s obrazy krajin z 19. století. Na protilehlé jihovýchodní straně v zahradě, je zámecká jízdárna z roku 1727. Na stropě, neseném konzolami, jsou štukové rámy a soudobé malby - bitva na mostě, Kolowratská orlice a mytologické scény. Ze severozápadního křídla zámku vede přízemní krytá chodba ke kostelu Nejsvětější Trojice. Uprostřed chodby je barokní kaple sv. Kříže z počátku 18. století. V současné době je zámek Rychnov nad Kněžnou opět ve vlastnictví Kolowratů a zůstává středem pozornosti všech jeho návštěvníků. V jedné části zámku je umístěna obrazárna a další části slouží expozicím Muzea Orlických hor a Orlické galerii, která zde má stálou expozici malířů. Připomeňme například Vojtěcha Sedláčka, Antonína Slavíčka, Vincence Beneše, Jana Trampotu, Antonína Hudečka, ale i akademického sochaře Karla Hladíka, jehož souhrnné dílo je soustředěno v samostatné galerijní expozici.

Kostel Nejsvětější Trojice a Slavín

Pozdně gotický kostel, původně zasvěcený sv. Kryštofovi, dal postavit v letech 1594 - 1602 Kryštof Betengel pro české bratry. Původně byla u kostela štíhlá gotická věž a socha sv. Kryštofa. V době třicetileté války byl kostel značně poškozen a teprve v roce 1666 ho dal opravit František Karel Libštejnský z Kolowrat. Jeho syn a nástupce Norbert Leopold dal gotickou věž zbořit, odstranit sochu sv. Kryštofa a místo nich dal roku 1713 postavit dnešní barokní průčelí s loretánskou kaplí. Kostel byl zasvěcen Nejsvětější Trojici. V roce 1798 uhodil do kostela blesk, shořela střecha a zřítila se kostelní klenba. Až v letech 1838 - 1843 dal František Antonín Libštejnský z Kolowrat kostel opravit podle plánů arch. Františka Pavíčka. Kostel je jednolodní, obdélníkový, s pětiboce uzavřeným presbytářem zevně obestavěným sakristií, s oratoří a emporou po stranách. Ve středu monumentálního západního průčelí je vestavěna obdélníková loretánská kaple, která má deskový kazetový strop z roku 1714 a je zdobena nástěnnými malbami. Zařízení kostela je novogotické z první poloviny 19. století. Na hlavním oltáři je obraz Nejsvětější Trojice se sv. Petrem a Pavlem od L. Lippariniho z Benátek. Na predelle jsou obrazy českých světců a Krista od J. Hellicha z roku 1842, na bočních oltářích obrazy sv. Františka Serafinského a sv. Rozálie od Dittenbergera z roku 1843. Na kazatelně jsou obrazy apoštolů od J. Hellicha.
Za kostelem Nejsv. Trojice, v místě zvaném Slavín, stával gotický hrad. Zde dal postavit Norbert Leopold Libštejnský z Kolowrat piaristickou kolej. Stavbu zahájil v roce 1714 a teprve po jeho smrti v roce 1724 byla dokončena. V roce 1918 vyhořela spolu s částí kostela. Na jejím místě je pamětní kámen, po jehož stranách jsou busty Anatola Provazníka, O. Vaňorného, V. Vycpálka a Karla Poláčka.

Zámecká obrazárna

Je umístěna na zámku v Rychnově nad Kněžnou. Veřejnosti byla zpřístupněna roku 1955. Obsahuje přes 400 děl převážně ze 17. a 18. století, hlavně podobizny a lovecká zátiší. Výjimečný význam má především proto, že zde převládá umění místní, práce českých malířů nebo malířů cizích, dočasně působících v Čechách, kteří se přizpůsobovali domácím tradicím. Vedle Rubense tu najdeme Škrétu, rychnovského rodáka Vocáska, Antonína Machka, Hellicha a mnoho dalších zvučných jmen.

Kostel sv. Havla

Kostel byl postaven v druhé polovině 13. století. Byl restaurován pseudogoticky v roce 1893. V průčelí jsou zazděny náhrobky z let 1522, 1573, 1605, 1648 a 1713. Na opěráku presbytáře je umístěna pamětní deska B. Balbína od J. Moravce z roku 1938. Obraz sv. Havla na hlavním oltáři ze šedesátých let 18. století je přisuzován J.M. Kremser-Schmidtovi (opraven v roce 1847 L. Brunerem a v roce 1917 P. Majorem). Na levém oltáři je pozdně gotická socha Madony z doby kolem roku 1480 a obraz P. Marie Růžencové od J. Umlaufa, pod kruchtou socha sv. Jana Nepomuckého, barokní, z doby kolem roku 1740. U kostela je pseudogotická zvonice z let 1870 - 1871.

Zvon Kryštof

Zvonice se nachází východně od kostela Nejsvětější Trojice, je renesanční, čtyřboká, z roku 1604. Ve zvonici je zavěšen zvon Kryštof. Ten byl ulitý v roce 1602, jeho váha je 140 centů = 7 tis. kg a průměr v nejširší části věnce je 197 cm. Zhotovil jej Jan Benešovský z Moravské Třebové. Je v pořadí třetím největším zvonem v Čechách, je skvěle vyzdoben reliéfy s figurálními motivy a jeho hlas je nezapomenutelný. Na zvonici je umístěna pamětní deska Jiřímu Rychnovskému, který byl varhanním mistrem a skladatelem doby renesanční. Žil v letech 1540 - 1616. Pamětní deska je dílem Zdeňka Kolářského.

Radnice

Radnice se nachází na Starém náměstí. V těchto místech dříve stávala radnice dřevěná, která před rokem 1653 do základů vyhořela spolu s městským archívem. Nová radnice, rovněž dřevěná, byla zbořena na konci 18. století. Nynější klasicistní jednopatrová budova radnice byla postavena v letech 1800 - 1804 J. Najmanem. Původně měla podloubí, které bylo zbořeno v šedesátých letech 19. století. Ve sklepích radnice byla v době útrpného práva mučírna. Nad hlavním vchodem je umístěna pamětní deska M. D. Rettigové, která zde napsala v roce 1825 svou Domácí kuchařku.

Hřbitovní kaple Proměnění Páně Krista

Původně dřevěná kaple z roku 1557, výrazně utrakvistického a poměrně vzácného zasvěcení, zbořena roku 1864. Nynější kaple postavena v novobyzantském slohu v letech 1865 - 1868 podle plánů Aloise Turka, na půdorysu řeckého kříže s půlkruhovou apsidou. Stavba zevně i zevnitř bohatě zdobena, obrazy jsou od J. Hellicha, sochy od F. Heidelberga podle modelů A. Poppa z roku 1866.

Židovská synagoga

Židovská synagoga z roku 1782 je v současné době nově opravena a využívána jako Židovské muzeum Podorlicka a Památník Karla Poláčka. Tento spisovatel se narodil a žil v Rychnově nad Kněžnou a věnoval mu i většinu svých děl.

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov byl založen údajně v roce 1588, nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1690. Zvláštností rychnovského hřbitova je neobyčejně bohatá plastická výzdoba náhrobků z 2. poloviny 18. století. Celkem se na hřbitově dochovalo přes 360 náhrobních kamenů. Poslední pohřeb tu byl uložen v roce 1938.

Přírodní park Včelné

Přírodní park Včelné obsahuje zhruba 400 druhů cévnatých rostlin. Součástí přírodního parku je Ivanské jezero zbudované v letech 1906-1907. Přehradní hráz je 82 m dlouhá a 7 m vysoká a pojme 360.000 hl vody. Přírodní rezervací protéká Javornický potok, leží tu městské koupaliště. V letovisku Studánka bylo již od 17. století několik pramenů využíváno k léčení a později bylo letovisko využíváno jako klimatické lázně. Ve Včelném je vybudován


Častolovice (9 km)

Zámek Častolovice
Historie zámku Častolovice sahá do 13.století, kdy zde stála vodní tvrz, kterou postavili páni z Častolovic. Později patřily Častolovice pánům z Kunštátu, nejznámější z nich byl Jiří z Poděbrad.


Doudleby nad Orlicí (8 km)

Zámek Doudleby nad Orlicí
Zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí v místech, kde již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Roku 1562 koupil doudlebské zboží Mikuláš starší z Bubna.


Vamberk (5 km)

Muzeum krajky nabízí návštěvníkům jedinečnou expozici, která ozřejmuje vývoj české krajky od 18. století až do současné doby.


Potštejn (10 km)

Hrad Potštejn
Dominantou Potštejna jsou trosky mohutného hradu, jehož historie začíná koncem 13. století (1295). Byl založen rodem Drslaviců pocházejícím ze západních Čech. V areálu hradu je kaple sv. Jana Nepomuckého (1766), poslední zastavení křížové cesty "Boží hrob" (1754) a pamětní deska Jiráskova "Pokladu". Ve vstupní čtvrté bráně je expozice dokumentující historii hradu.

Zámek Potštejn
Zámek otevřen pro veřejnost, k shlédnoutí historické interiéry s použitím původního nábytku a obrazů šlechtických rodů Chamaré a Dobřenských. Návštěvníci se mohou také těšit na nově zrekonstruovaný mramorový sál se vzácným rokokovým stropem a kapli Nejsvětější Trojice. Zámek nabízí prohlídky zámeckých interiérů, prohlídku sklepení (Bubákov), pro malé děti Pohádkov, hrané prohlídky v barokních kostýmech.


Litice (13 km)

Hrad Litice
Hrad Litice byl založen někdy koncem 13. stol. za posledních Přemyslovců v rámci kolonizace tehdy ještě řídce osídleného pohraničního pralesa severovýchodních Čech, který byl královským majetkem.


Vrbice (12 km)

Rozhledna Vrbice
Zastupitelstvo obce rozhodlo na podzim roku 2004 o výstavbě nové turistické rozhledny v blízkosti silnice poblíž místa nejvyššího bodu Kastel. Novou rozhlednu projektoval Ing. Antonín Olšina z Vysokého Mýta. Hlavním konstrukčním materiálem je dřevo, točité schodiště je ocelové. Výška rozhledny je 30m, vyhlídkové plošiny jsou v 11 a 25,5 metrech.


Deštné v Orlických horách (22 km)

Muzeum zimních sportů, turistiky a řemesel v Deštném v Orlických horách
Uprostřed obce Deštné v Orl. h., v těsné blízkosti kostela sv. Maří Magdalény, architektonického skvostu od J. B. Santiniho Aichela, najdete zajímavě koncipované muzeum.

Šerlich (1027 m)
Nevýrazný vrch v hlavním hřebenu Orlických hor při cestě Aloise Jiráska. Borovice kleč a limba zde byly vysazeny uměle při stavbě turistické chaty. Na horské hřebenové louce je několik rekreačních chalup a turistická Masarykova chata. Je to bezesporu nejnavštěvovanější místo na hřebenu hor.

Velká Deštná (1115 m)
Výrazný plochý hřbet 3 km východně od Deštného v Orlických horách. Nejvyšší vrchol Orlických hor. Strukturní plochý hřbet z proterozoických ortorul.

Sdružení Villa Nova Uhřínov - středisko experimentální archeologie buduje na ploše sedmi hektarů archeologický skanzen historicky situovaný do 13.- 14. století.

Luisino údolí - Horská víska (876 m) pod Velkou Deštnou. Připomíná se roku 1828 jako dřevorubecká osada, patřící původně k obci Jedlová. Dnes chalupy slouží pro rekreaci a je zde hájovna. Za svůj název vděčí tehdejšímu vlastníku solnického panství Antonínu Slivkovi, rytíři ze Slivic, který osadu pojmenoval po své matce.


Skuhrov nad Bělou (10 km)

Hrad Skuhrov
Hrad Skuhrov, kdysi majetek Tasovců, pánů z Častolovic a z Kunštátu a Poděbrad, stával na dnes zalesněném ostrohu nad obcí, jižně od kostela. Jeho zbytky nejsou nijak výrazné, přestože se obec pokouší o jejich zatraktivnění. Nejočividnějším projevem těchto chvályhodných snah je výstavba dřevěné rozhledny v někdejším hradním jádru, z níž se však bohužel nijak okouzlující výhled nenaskýtá. Přesto je možné pozůstatky hradu Skuhrova přičítat k významným památkám v regionu.


Žamberk (21 km)

Zámek Žamberk
R.1568 Karel Žampach postavil na místě zámku dům. V r.1575 Mikuláš z Bubna postavil renesanční zámek. R.1668 František Adam z Bubna barokně upravil. R.1809 Verian Alfred Windischgrätz modernizoval rokokově. Poč.20.stol. Otakar Parish upravil secesně.

Rodný dům Prokopa Diviše
Expozice věnovaná Prokopu Divišovi vynálezci zemněného bleskosvodu. Prohlídka expozice trvá asi 20 minut a je výhradně s doprovodem průvodce.


Pevnosti

Tvrz Hanička (23 km)
Dělostřelecká tvrz Hanička patřila do systému předválečného opevnění budovaného ve 30. tých letech minulého století proti tehdejšímu rozpínajícímu se Německu. Stavěna byla v letech 1936 - 38 pražskou firmou Ing. Bedřich Hlava Riegrovo nábřeží 14 Praha II. Výstavbu řídilo Ženijní skupinové velitelství X. se sídlem v Rokytnici v Orlických horách.

Tvrz Skutina (30 km)
Součást československého opevnění budovaného v letech 1935-38.

Tvrz Dobrošov (39 km)
Výstavba dobrošovské pevnosti souvisí s druhou světovou válkou. Před touto válkou rozhodla tehdejší čsl. vláda, že na obranu republiky proti rozpínajícímu se Německu vybuduje pohraniční opevnění.

Tvrz Bouda (48 km)
Tvrz Bouda je jednou z pěti stavebně dokončených dělostřeleckých tvrzí čs. opevnění budovaného od roku 1935. Představuje nejzachovalejší stavbou ve své kategorii na území celé České republiky.


Chráněná krajinná oblast Orlické hory

Pokud nemáte vlastní automobil, doporučujeme využít Radiobus Turista provozovaný firmou Audis.

 

Kudyznudy.cz - tipy na výlet